NRTM – vystrojovací prvky výrubu

Provizorní vystrojovací prvky výrubu mají za účel zajistit stabilitu výrubu do okamžiku vystrojení díla definitivním ostěním. Jejich variabilita je závislá zejména na konkrétních geologických a hydrogeologických podmínkách, výšce nadloží, velikosti profilu podzemního díla a dalších okrajových podmínkách jako přítomnost nadzemní zástavby apod.

Mezi provizorní vystrojovací prvky lze řadit zejména svorníkovou výstroj, stříkaný beton a provizorní výztuž.

 

SVORNÍKOVÁ VÝSTROJ

Pro zajištění stability podzemního díla a udržení deformací v přijatelných mezích je s výhodou používáno svorníkové výstroje. Zejména při ražbách tunelů ve značných hloubkách zastávají právě svorníky svojí nedocenitelnou roli. Jedná se o tahovou výztuž umístěnou vně výrubního průřezu podzemního díla. V minulosti používané svorníky upínané na svém konci byly v podstatě již zcela nahrazeny svorníky upínanými po celé své délce, které rozdělujeme:

  1. Mechanicky upínané
  • Štěrbinové (Split-set)
  • Hydraulické (Swellex)
  • Rozpínavé (Worley)
    1. Pomocí tmelů
  • SN svorníky (Store-Norfoss)
  • Cementová malta
  • Dvousložková pryskyřice
  • PG svorníky („Post-Grouting“)
  • Samozávrtné svorníky (IBO)
  • Injektážní svorníky (Pakran)
Obr. 1 Štěrbinový svorník (Ingersoll-Rand Comp., USA)
Obr. 2 SN svorník Ø 20 mm, F ~ 120 kN
Obr. 3 Lepený svorník Ø 20 mm, F ~ 120 kN
Obr. 4 Samozávrtný svorník (IBO)

1 – utahovací matice 2 – ocelová podložka 3 – spojník 4 – dřík svorníku 5 – vrtná korunka 6 – zajišťovací matice 7 – injektáží otvor    8 – vrt zaplněný cementovou maltou

Obr. 5 Injektážní svorník (Pakran)

Svorníková výstroj prodělala za posledních několik desítek let značný vývoj. Klínové, šroubové a jiné druhy svorníků postupně mizí ze stavebního trhu a jsou nahrazovány svorníky hydraulickými nebo injektovanými cementovou suspenzí či organickými pryskyřicemi. Jejich velkou výhodou je jejich v podstatě okamžitá instalace. Minimální délka svorníků by měla být rovna aspoň ¼ šířky výrubu. V opačném případě může svorník plnit svoji funkci jen z části.

Obr. 6 Příklad řízení deformace pomocí kotev (Strenger Tunnel, Rakousko, 2001)

 

STŘÍKANÝ BETON (SB)


Stříkaný beton je nedílnou součástí realizace podzemních děl. Umožňuje realizovat díla různých geometrických tvarů, členění výrubů a velikostí. Díky použitým urychlovačům nárůstu pevnosti zajišťuje požadovanou pevnost ostění již po prvních hodinách od nástřiku.

Obr. 7 Schéma výroby stříkaného betonu „suchou cestou

+ Účinnější aplikace na mokrý podklad, možnost delšího přerušení nástřiku, nižší pořizovací náklady

– velký spad (20 až 30 %), prašnost, nižší výkon, méně kvalitní směs

Obr. 8 Schéma výroby stříkaného betonu „mokrou“ cestou

+ Kvalitní příprava směsi, vyšší výkon, vyšší pevnost, nízký spad 5 až 15 %)

– vyšší náklady na zařízení i na jeho přípravu a čištění, menší dopravní vzdálenost

Směs pro stříkaný beton:

  • Kamenivo – zrna max 16 mm
  • Voda – vodní součinitel v : c ~ 0,5 (→ 0,4)
  • Přísady – urychlovače – převážně tekuté – 5 až 8 % hmotnosti cementu → zkrácení doby tuhnutí a tvrdnutí
  • Plastifikační, pro zvýšení lepivost (vodní sklo), proti prašnosti
  • Příměsi – mikrosilika (2 až 8 %) → vyšší pevnost, větší hutnost, snížení spadu, možnost stříkání silnějších vrstev (15 cm)
  • Vlákna – syntetická x kovová – brání vzniku mikrotrhlin, zvyšují odolnost proti dynamickému namáhání

 

Rychlost nárůstu pevnosti stříkaného betonu lze volit ze 3 možností.

Obr. 9 Obory pevnosti „mladého“ SB

Kontrola kvality SB

 

V závislosti na čase od aplikace, resp. pevnosti stříkaného betonu lze volit následující metody kontroly kvality:

  • Penetrační jehla
  • Hilti tester
  • Jádrové vývrty

Rozsah použití jednotlivých metod je patrný na Graf 1.

Graf 1 Obory pevností metod pro kontrolu kvality stříkaného betonu

PROVIZORNÍ VÝZTUŽ

 

Mezi provizorní výztuž řadíme:

  • Výdřeva
  • Ocelová výztuž
  • Svorníková výztuž

 

Výdřeva

V současné době se používá již jen zcela výjimečně (obvykle jako nouzové zesílení jiného typu vyztužení). Příčné veřeje mohou být kombinovány se zátažným nebo i hnaným pažením. Dřevěné pažiny musí být aktivovány klíny. Výdřeva reaguje na přitížení včasnými varovnými projevy → možnost zesílení.

 

Ocelová žebrová výztuž

Používají se následující druhy:

  • běžné válcované profily I, U nebo H
  • poddajné profily typu TH a K
  • hvězdicové profily
  • příhradové profily.

 

Válcované nosníky I, U nebo H

Používají se výjimečně v případech, kdy je nezbytné výrazně omezit deformační odezvu ražeb (nadzemní zástavba, inženýrské sítě apod.) Spojování prováděno pomocí styčných plechů a šroubů, u velkých profilů se jim přisuzuje rychlý přenos zatížení.

Obr. 10 Válcované nosníky, Tunel Dobrovského – VMO Brno

Poddajná výstroj TH a K

Dlouhodobě velmi častou využívaný způsob vystrojování zejména menších podzemních děl. Jednotlivé díly výstroje jsou vzájemně propojeny pomocí ocelových třmenů. Výhodou je možnost prokluzu v okamžiku přetížení konstrukce, čímž dochází k přerozdělení zatížení a následné další spolehlivé funkci výstroje.

Nevýhodou je typizace geometrie podzemních děl a velikosti profilů.

Obr. 11 Schéma příčného řezu štoly s použitím poddajné výstroje
Obr. 12 Příčný řez poddajnou výstrojí

Příhradová oblouková výztuž

 

V případě NRTM nejčastější způsob vyztužování primárního ostění. Umožňuje realizaci různých tvarů, velikostí a členění výrubů podzemních děl. Jednotlivé díly jsou relativně lehké a umožňují snadnější instalaci (oproti válcovaným nosníkům).

S ohledem na variabilitu nosných prvků umožňují afektivní návrh výztuže primárního ostění (3pvkové, 4prvkové, různé průměry 16-32 mm apod.).

Obr. 13 Příklad příhradové výstroje, systém „ARCUS“

 

 

Zdroj:

Stříkaný beton v podzemním stavitelství, Český tunelářský komitét ITA-AITES, 2008

keyboard_arrow_up