Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM)

Název metody: (NÖT, NRTM) versus (Spritzbetonbauweise, SEM, SCL)

Způsob realizace podzemních děl před NRTM spočíval v postupné realizaci výrubu, jeho zajišťování pomocí výdřevy a její následnou výměnu za obezdívku (z cihel či kamene) o tloušťce mnoha decimetrů. Okolní horninové prostředí bylo chápáno zejména jako zdroj zatížení. Nástup NRTM, který je spojený s použitím stříkaného betonu, moderní mechanizací a odlišným uvažováním o spolupůsobení okolního horninového prostředí, umožnil mnohem efektivnější a bezpečnější realizaci podzemních děl.

 

HISTORICKÝ VÝVOJ:

  • L. von Rabcewicz – patent z roku 1948 – zajištění výrubu dvouvrstvým ostěním
  • A Brunner – patent z roku 1953 – provizorní zajištění stříkaným betonem
  • L. von Rabcewicz – 1962 Salzburg – 22 zásad nového postupu tunelování nazvaného NÖT, který se rychle ujal.
  • Observační metoda
  • V 90. letech 20. století zakotvena v normách EUROCODE jako jeden ze způsobů navrhování a posuzování konstrukcí:
  • Statický výpočet
  • Přijetí předepsaných opatření
  • Experimentální modely a zatěžovací zkoušky

 

OBSERVAČNÍ METODA

Od 60. let využívána při použití NRTM

PRINCIP: Základní návrh konstrukce je možno upravovat v průběhu výstavby

POŽADAVKY:

  • Provést návrh základní konstrukce a stanovit meze pravděpodobného chování konstrukce
  • Provádět monitoring chování (observace vybraných veličin)
  • Měřené hodnoty musí ležet ve stanovených mezích nebo splňovat očekávané trendy
  • V opačném případě aplikovat připravená (i materiálově) opatření → zastavení nepříznivého vývoje

 

ZÁKLADNÍ PRINCIPY NRTM

–             Nosné spolupůsobení horninového masivu s primárním ostěním

–             Odhad doby stability nevystrojeného výrubu

–             Plošné podepření výrubu pomocí stříkaného betonu se zvyšující se tuhostí

–             Deformace masivu vedou ke snížení horninového tlaku na výrub i primární ostění – Fenner-Pacherova křivka

–             Optimální odhad okamžiku instalace primárního ostění a jeho tuhosti

–             Použití doplňujících stabilizačních a protideformačních opatření

–             Po ustálení deformací primárního ostění se instaluje sekundární ostění

Obr. 1 Laferův diagram
Obr. 2 Fener-Pacherova křivka

1 – křivka reakce horninového masivu 2 – křivka odporu včas zabudované výstroje 3 – křivka odporu pozdě zabudované a příliš poddajné výstroje

 

Pro zajištění bezpečného postupu prací jsou používána doplňující stabilizační opatření:

–             Zkrácení záběru (0,8 m až 2,0 m)

–             Zahuštění a/nebo prodloužení svorníkové výztuže

–             Opěrný pilíř čelby

–             Kotvení čelby

–             Členění čelby

 

První tunely ražené pomocí NRTM:

  • 1963 – Massenberg (silniční)
  • 1965 – Schweinkheim (železniční)
  • 1969 až 1975 – Tauern a Katchberg (dálniční)
Obr. 3 Ražba Brusnického tunelu v Praze s vertikálním členěním výrubu

VYBRANÉ SILNIČNÍ TUNELY RAŽENÉ NRTM V ČR

1997 – Hřebeč, Pisárecký

2004 – Mrázovka

2006 – Valík, Panenská, Libouchec

2008 – Klimkovický

2010 – Komořanský, Lochkovský

2012 – Královopolské tunely

2016 – Tunelový komplex Blanka, Prackovice, Radejčín

 

VYBRANÉ ŽELEZNIČNÍ TUNELY RAŽENÉ NRTM V ČR

2002 – Vepřek

2004 – Tatenický, Krasíkovský 2005 – Malá Huba

2006 – Hněvkovský I, Hněvkovský II 2008 – Vítkovské tunely

2013 – Tomický I a II, Olbramovický, Zahradnický

keyboard_arrow_up